Senzomotorická stimulace

Prostřednictvím labilních pomůcek je dosahováno zlepšení kvality vnímání vlastního těla a spolupráce různých svalových skupin. Senzomotorická stimulace představuje vzájemnou provázanost informací, které do mozku přichází i odchází během řízení pohybu. Tato metoda se dříve používala při terapii nestabilního kolene a kotníku, ale nyní se více využívá i při terapii funkčních poruch pohybového aparátu. Přívod informací se zvyšuje přes kožní exteroreceptory a svalové a kloubní proprioreceptory. Cviky se sestavují individuálně dle stavu pacienta, kde se klade důraz na pečlivé provedení a správnou korekci. Cvičí se na boso, využívá se dráždění pohybu z chodidla. Postupně se navyšuje zátěž i náročnost balančních pomůcek a terapeut se snaží pacienta dovést do takové fáze, aby mohlo dojít k propojení nových motorických programů s běžnými denními činnostmi.

Indikace 

  • chronické bolesti páteře
  • svalová dysbalance-nestabilita a hypermobilita pohybového systému
  • zlepšení svalové koordinace a stabilizace trupu ve stoji a chůzi-vadné držení těla
  • zrychlení nástupu svalové kontrakce pomocí aktivace proprioreceptorů vyvolané změnou postavení v kloubu
  • úprava poruch rovnováhy
  • lehčí formy idiopatické skoliózy
  • začlenění nových pohybových programů do sportovního tréninku či běžných denních činnostech
  • doléčení poúrazových a pooperačních stavů pohybového aparátu
  • prevence pádů seniorů

Kdy a pro koho je metoda nevhodná? 

  • v akutních fázích bolestivých stavů a nemoci
  • akutní operace a úrazy
  • při horečce a zánětlivých infekčních onemocnění 
  • při krvácivých chorobách